Nezaprší a nezaprší - Šumava Rocks 2010 (Sušice 17.7.2010)

Po delší době jsme opět zavítali na sušický hudební festival Šumava Rocks. Celý týden bylo vedro, že by se dalo krájet, stejnětak tomu bylo i v onu sobotu 17.7. Na fest jsme dorazili až k večeru, zrovna když si to na podiu rozdávali Abraxas. Není to sice moje krevní skupina, ale rozhodně to bylo fajn. Po nich nastoupila Lenka Dusilová a její Trio. Už při prvních tónech začalo mírně pršet a většina lidí utekla pod střechu k výčepu (nebo jak se dá nazvat zařízení na ostrovu Santos, kde je hospůdka s nádhernou zastřešenou terasou a zastřešeným podiem, vše zasazeno do lesního prostředí mísního ostrovu). Bohužel moc slyšet nebylo, takže Lenku jsme si moc neužili. Pak přišlo losování lístků, při kterém přestalo pršet a lidi se opět nahrnuli zpět k podiu. Bohužel to byla asi poslední suchá chvíle toho večera. Při nazvučování letošního objevu a výherce tří cen Anděl - skupiny Charlie Straight se rozpršelo trochu více. No nic, nebudem přeci sedět pod střechou. Nasadili jsme pláštěnky a šli do davu. Kapela to rozjela velmi slušně. Čím lepší byla atmosféra v davu, tím víc houstl déšť. Fotit se bohužel nedalo, škoda. Po mladících z Třince jsme se šli opět schovat, tentokrát pod slunečník Pilsner Urquell. Posléze mi došlo, proč se tomu říká slunečník. Stíní dobře, vodě ovšem dokáže čelit jen dočasně. I přes tento handicap jsme zde vydrželi přibližně další hoďku a půl, kdy se na podiu řešily problémy s vodou a následně nazvučoval Ivan Mládek a jeho Banjo Band. Pod slunečníkem zatím bylo veselo, lidé postupně přicházeli a odcházeli. Když už to vypadalo, že prší úplně nejvíc, znalec místních poměrů řekl: "Dávám tomu deset minut". A měl pravdu. Po deseti minutách začalo chcát ještě mnohem víc. Už nebylo vidět skoro ani na podium a pod nohama nám stoupala hladina vody. Naštěstí spustil Ivan Mládek a na chvíli rozptýlil naše chmury. Ale jelikož se mu moc nechtělo hrát, tak víc kecal než hrál, a přes ten bubnující déšť ty kecy nebyly slyšet a zároveň na stage II. začal hrát DJ a tím totálně zazdil šanci slyšet něco z produkce Banjo Bandu. Takže jsme zaveleli k ústupu. Sušice v tu chvíli vypadala jak po protržení přehrady, na silnici, na chodnících, všude tak deset čísel vody a do toho stále velmi silně pršelo. Naštěstí domů to nebylo daleko. Cestou jsme potkali spousty lidí bez pláštěnek i bez deštníků, snad přežili ve zdraví.

Celkově vzato - akce pozitivní, dešti a větru zatím stále neporučíme. Na příště bych ale doporučil zrušit stage II., nějakej DJ mě fakt nezajímal, nehledě na to, že by vzniklo mnohem víc místa pro lidi, nebo by se případně dal zbytek programu odehrát přímo na této stage a všichni by byli pod střechou. Dále, nedočkal jsem se Nerudy, ne že bych byl jejich tvorbou nadšen, ale vidět něco podobného v premiéře na podium by stálo za to. Překvapila mě taky relativně malá účast lidí, jestli očekávali průtrž mračen a odlákalo, čert ví. Snad to pořadatele neodradí a dočkáme se i příští rok.