Alespoň v naší řadě tomu tak bylo. Já a šest děvčat. Sice mne nevzaly mezi sebe, ale nevadí. A co film? S Románem pro ženy to má společné tak maximálně ty Tatry a ještě Vieweghovo pojmenování osob (taky jste si všimli? V žádném filmu nevystupuje Fanda, Honza ani Jana, ale ne zcela běžně se vyskytující jména jako Oliver, Bruno, Cyril, René a tak podobně, tohle mi tam prostě trochu vadí, a ještě víc mi to vadí, když Oliver je příjmením Pažout). Ale film jako takový je fajn, výborný je Vladyka, Donutil, Hybnerová i Budař. Škoda jen, že ten "pokus o vraždu" byla jen taková scéna na pozadí, rozhodně se s tím dalo udělat víc a celá druhá půlka filmu mohla být na toto téma. A jestli film doporučuji? Těm, co mají rádi české filmy, tak určitě. A ti ostatní ať se rozhodnou sami, třeba dle pravdivé recenze na FFFilmu.
------------------------------------------------------------
Ještě malá poznámka pod čarou: trochu dost mi sere ta kultura popcornu, kokakoly a mobilních telefonů. Copak nemůže být kino stejným kulturním stánkem jako třeba divadlo? Nejen že mi neustále někdo za hlavou šustil pytlíkem (od popcornu), ale bohužel jsem byl ze sledování rušen i všudypřítomným svitem mobilů. Kdepak je ta doba, kdy se do kina chodilo jen na filmy.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat